
Mikroplasty ve vodě jsou téma, u kterého titulky rády straší. Pravda je méně dramatická, ale zajímavější: najdeme je v kohoutkové vodě, ještě víc v balené, a o tom, co dělají v lidském těle, zatím víme překvapivě málo. Projdeme spolu, co skutečně ukázaly studie – včetně jedné české – a co z toho plyne pro vaši kuchyň.
Ve zkratce
- Česká studie (Pivokonský a kol., 2018) našla v upravené vodě ze tří úpraven 338–628 částic mikroplastů na litr, až 95 % z nich menších než 10 µm.
- V balené vodě studie nacházejí víc částic: 93 % z 259 lahví obsahovalo mikroplasty, novější měření uvádí průměrně asi 240 000 částic na litr včetně nanoplastů.
- Světová zdravotnická organizace (WHO) hodnotí riziko z pitné vody při dnešních zjištěných množstvích jako nízké, ale upozorňuje na velké mezery v datech.
- Převaření tvrdé vody a slití přes papírový filtr odstranilo v laboratoři zhruba 80–90 % částic, protože se navázaly na vodní kámen.
- Filtry Wessper do konvic odstranění mikroplastů výrobce neuvádí. Pomáhají s chlorem a vodním kamenem, ne s mikroplasty.
Co jsou mikroplasty a nanoplasty
Mikroplasty jsou drobné kousky plastu menší než 5 milimetrů. Vznikají hlavně rozpadem větších plastů – lahví, obalů, fólií, pneumatik – nebo se uvolňují z textilu při praní. Ty nejmenší, pod 1 mikrometr (tisícinu milimetru), se označují jako nanoplasty.
Proč na velikosti záleží? Velké částice tělo s velkou pravděpodobností jen „protáhne" trávicím traktem. U nejmenších částic je otázka, kolik jich projde dál, otevřená. A právě ty nejmenší se nejhůř měří – proto se výsledky studií tak liší.
Mikroplasty ve vodě z kohoutku: co ukázala česká studie
Pro Českou republiku máme výjimečně dobrá data. Tým z Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR (Pivokonský a kol.) v roce 2018 změřil mikroplasty ve vodě ze tří českých úpraven pitné vody. Výsledky vyšly v odborném časopise Science of the Total Environment.
| Co se měřilo | Výsledek |
|---|---|
| Surová voda (před úpravou) | 1 473–3 605 částic na litr |
| Upravená voda (po úpravě) | 338–628 částic na litr |
| Kolik úprava zachytila | v průměru kolem 80 % částic |
| Velikost | až 95 % částic menších než 10 µm |
| Nejčastější plasty | PET, polypropylen a polyethylen (dohromady přes 70 %) |
Dvě věci z toho stojí za zapamatování. Zaprvé: úpravny vody fungují – většinu částic ze surové vody zachytí, i když na mikroplasty nebyly nikdy navrhované. Zadruhé: studie zachytila i velmi malé částice (od 1 µm), které starší práce vůbec neviděly. Proto jsou čísla vyšší než v dřívějších průzkumech – ne proto, že by voda byla horší, ale proto, že se líp měří.
Celosvětově vyšel v roce 2018 v časopise PLOS ONE průzkum kohoutkové vody z mnoha zemí světa (Kosuth a kol.). Nějaké částice lidského původu – hlavně vlákna – našli vědci v 81 % vzorků. Ta studie ale počítala jen větší částice, takže její čísla s českou studií přímo srovnávat nejde.
Pozor na srovnávání: Každý tým měří jinak – jinou metodou, s jinou nejmenší zachycenou velikostí. Když jedna studie uvádí 5 částic na litr a jiná 500, nemusí to znamenat, že je jedna voda 100× horší. Často to znamená jen, že druhá metoda vidí menší částice.
Balená voda: překvapivě víc plastu
Kdo přešel na balenou vodu kvůli „čistotě", bude možná překvapený. Dvě velké studie ukazují opak:
- Mason a kol., 2018 (Frontiers in Chemistry) otestovali 259 lahví od 11 výrobců z devíti zemí. Mikroplasty našli v 93 % lahví. Část částic podle autorů pocházela pravděpodobně z obalu a víčka.
- Qian a kol., 2024 (PNAS) použili novou laserovou metodu, která vidí i nanoplasty. V litru balené vody našli v průměru asi 240 000 plastových částic, z toho zhruba 90 % nanoplastů. Jako pravděpodobný zdroj uvádějí samotnou lahev a membránový filtr, kterým se voda při výrobě upravuje.
Neznamená to, že je balená voda nebezpečná. Znamená to jen, že plastová lahev není cesta, jak se plastům vyhnout. Spíš naopak. A to i bez ohledu na odpad – o tom, kolik lahví vyprodukuje běžná rodina, jsme psali v článku Tisíc lahví ročně.
Škodí mikroplasty ve vodě zdraví?
Poctivá odpověď: nevíme to jistě. A každý, kdo tvrdí opak – oběma směry – přehání.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v roce 2019 vydala první velký přehled o mikroplastech v pitné vodě. Závěr: při dnes zjišťovaných množstvích představují pro zdraví nízké riziko. Částice větší než asi 150 µm tělo podle WHO pravděpodobně nevstřebá a u menších se předpokládá omezené vstřebávání. Zároveň ale WHO zdůraznila, že data o nejmenších částicích jsou „extrémně omezená" a že je potřeba další výzkum. V roce 2022 WHO na téma navázala přehledem o příjmu mikroplastů a nanoplastů z jídla a vzduchu – a znovu konstatovala, že dat pro spolehlivé hodnocení rizika je zatím málo.
WHO také připomíná, že mnohem známější a větší riziko u pitné vody představují mikroorganismy. Úpravny proto nemají kvůli mikroplastům ubírat pozornost od toho hlavního.
Evropská unie téma bere vážně. Nová směrnice o pitné vodě (2020/2184) zařadila mikroplasty mezi látky, které je třeba sledovat, a Evropská komise v roce 2024 přijala jednotnou metodiku jejich měření. Hygienický limit pro mikroplasty v pitné vodě zatím neexistuje – ani v EU, ani v české vyhlášce.
Převaření: překvapivě účinný trik u tvrdé vody
V roce 2024 vyšla v časopise Environmental Science & Technology Letters studie čínských vědců (Li, Zeng a kol.), která získala hodně pozornosti. Zjistili, že když tvrdou vodu 5 minut povaříte, necháte vychladnout a slijete přes obyčejný papírový filtr na kávu, odstraníte z ní v laboratorních podmínkách zhruba 80–90 % mikro- a nanoplastů.
Jak to funguje? Při varu se z tvrdé vody vysráží uhličitan vápenatý – vodní kámen. Ten při krystalizaci „obalí" plastové částice a strhne je s sebou. Papírový filtr pak zachytí kámen i s plasty.
Ale:
- Funguje to hlavně u tvrdé vody. V měkké vodě se vysráží málo kamene a účinek byl v testech nižší.
- Šlo o laboratorní pokus s přidanými částicemi, ne o měření v běžných domácnostech.
- Převaření nevyřeší chlor úplně ani chuť – a je to zdlouhavé.
Jakou tvrdost máte doma, zjistíte za pár minut – návod je v článku Jak tvrdou vodu máte doma. Rozdíly mezi převařenou a filtrovanou vodou rozebíráme v článku Filtrovaná, nebo převařená voda?
Zachytí mikroplasty filtrační konvice?
Tady budu velmi konkrétní, protože tohle je e-shop s filtry a vy máte právo vědět, co filtr umí a co ne.
| Filtr | Co výrobce Wessper uvádí | Mikroplasty |
|---|---|---|
| AquaMax (200 l / 30 dní) | snižuje chlor, vodní kámen, těžké kovy, zlepšuje chuť a pach | výrobce neuvádí |
| AquaClassic (150 l / 30 dní) | snižuje chlor, vodní kámen, pesticidy, těžké kovy; mřížka zachytí rez, kal, písek | výrobce neuvádí |
| Actitex DISC (karafa K1) | chlor, vodní kámen, těžké kovy, pesticidy a „mikročástice" | neověřeno testem na mikroplasty |
U disku Actitex výrobce píše o „mikročásticích". To je obecný pojem pro drobné nečistoty – není to totéž jako laboratorně prokázané zachycení mikroplastů a neuvádí se, jakou velikost částic disk zachytí. Proto vám nebudu tvrdit, že filtrační konvice „odstraní mikroplasty". Nemáme na to data.
Jedna věc je ale jistá: filtrační konvice má smysl kvůli tomu, co prokazatelně dělá – chlor, chuť a vodní kámen. A díky ní můžete pít vodu z kohoutku místo vody z plastových lahví, což podle studií výše samo o sobě znamená méně plastových částic.
Pozor: Pokud vám někdo prodává domácí filtr s tím, že „odstraní 99 % mikroplastů", ptejte se po nezávislém testu – jakou metodou, od jaké velikosti částic a v jaké laboratoři. Nejmenší nanoplasty zachytí jen velmi jemné membrány (např. reverzní osmóza). A i u nich nová studie z roku 2024 ukázala, že samotná membrána může být zdrojem částic. Srovnání filtru na lince a pod dřezem najdete v článku Filtrační konvice, nebo filtr pod dřez?
Sklo místo plastu: kde to dává smysl
Vodu, kterou pijete, nemusíte skladovat v plastu. Sklo je chemicky netečné, nic do vody neuvolňuje, nepřebírá pachy a ani po letech se nepoškrábe ani nezakalí.
Praktická kombinace: skleněná konvice v lednici a karafa na stole. Ne kvůli strachu z mikroplastů, ale protože voda ze skla prostě chutná čistě a konvice vypadá hezky i po dvou letech mytí.
- Karafa K1 Borosilicate – 1 litr, celá z borosilikátového skla, s filtračním diskem Actitex nahoře. 599 Kč.
- Wessper D2 Borosilicate – 3,0 l, nádoba ze skla, filtr AquaMax. 999 Kč.
Pro úplnost: i ve skleněné konvici je zásobník a tělo filtru z plastu (bez BPA). Voda jimi protéká, ale skladuje se ve skle. Jestli a kolik částic se z plastových dílů filtrů uvolňuje, výrobce neuvádí a nezávislá data nemáme. Nový filtr vždy podle návodu propláchněte a první náplně vylijte.
Co můžete udělat doma: 6 rozumných kroků
Mikroplastům se dnes úplně vyhnout nedá – jsou ve vzduchu, v jídle, v prachu. Voda je jen jeden z mnoha zdrojů. Ale pár jednoduchých zvyků dává smysl i bez ohledu na to, co ukážou další studie:
- Pijte vodu z kohoutku. Česká voda z veřejného vodovodu je pravidelně kontrolovaná a studie v ní nacházejí méně plastových částic než v balené vodě.
- Nenechávejte PET lahve v teple. Lahev v rozpáleném autě nebo na slunci na balkoně je zbytečná zátěž pro obal i obsah.
- Vodu skladujte ve skle. Skleněná konvice, karafa, láhev. Do práce skleněná nebo nerezová láhev.
- Neohřívejte jídlo v plastových krabičkách. Do mikrovlnky patří sklo nebo porcelán. Teplo uvolňování částic z plastů obecně zvyšuje.
- Pozor na plastové čajové sáčky. Některé „hedvábné" pyramidové sáčky jsou z plastu (nylon, PET). Studie z roku 2019 (Hernandez a kol., Environmental Science & Technology) zjistila, že takový sáček při louhování ve vodě o teplotě 95 °C uvolnil miliardy drobných částic. Sypaný čaj nebo papírový sáček tenhle problém nemá.
- Máte tvrdou vodu? Převařte a slijte. Na vodu na pití a čaj můžete použít trik se slitím přes papírový filtr. Kámen v konvici pak pravidelně odstraňujte, například odvápňovačem nebo octem.
Kolik to stojí: kohoutek + filtr vs. balená voda
Když už měníte zvyky, ať to dává smysl i finančně. Tříčlenná domácnost vypije zhruba 4–5 litrů vody denně.
| Varianta | Cena za litr | Plastové lahve ročně |
|---|---|---|
| Balená voda | 8–15 Kč | stovky lahví |
| Kohoutek + filtr AquaMax 24 ks (1 799 Kč, 75 Kč za filtr) | asi 0,37 Kč | žádné |
| Kohoutek bez filtru | zhruba 0,1–0,2 Kč (vodné a stočné) | žádné |
Cena balené vody se liší podle značky a akce. Cena filtrované vody vychází z výdrže 200 litrů na jeden filtr AquaMax.
A pokud bydlíte ve starém domě, je dobré vědět i o jiném riziku, které je na rozdíl od mikroplastů dobře popsané: olovo ze starých rozvodů.
Časté otázky
Jsou v kohoutkové vodě mikroplasty?
Ano, v malém množství. Česká studie z roku 2018 našla v upravené vodě ze tří úpraven 338–628 částic na litr, většinou menších než 10 mikrometrů. Úpravny přitom zachytily zhruba 80 % částic ze surové vody.
Je v balené vodě méně mikroplastů než v kohoutkové?
Spíš naopak. Studie z roku 2018 našla mikroplasty v 93 % z 259 lahví a studie z roku 2024 uvádí průměrně asi 240 000 částic na litr včetně nanoplastů. Část pochází pravděpodobně z obalu.
Jsou mikroplasty v pitné vodě nebezpečné?
Podle WHO představují při dnes zjišťovaných množstvích nízké riziko, ale dat je málo, hlavně o nejmenších částicích. Jednoznačný závěr o vlivu na zdraví zatím věda nemá a limit pro pitnou vodu neexistuje.
Odstraní filtrační konvice mikroplasty?
Výrobce Wessper u filtrů AquaMax a AquaClassic odstranění mikroplastů neuvádí. Filtry snižují chlor, vodní kámen a těžké kovy. Pomáhají ale tím, že můžete pít vodu z kohoutku místo vody z plastových lahví.
Pomůže převaření vody proti mikroplastům?
U tvrdé vody ano. V laboratorní studii z roku 2024 odstranilo 5 minut varu a slití přes papírový filtr zhruba 80–90 % částic, protože se navázaly na vodní kámen. U měkké vody byl účinek menší.
Jak omezit mikroplasty v pití?
Pijte vodu z kohoutku, skladujte ji ve skle, nenechávejte PET lahve v teple, neohřívejte jídlo v plastu a používejte sypaný čaj místo plastových sáčků.
Zdroje
- Pivokonský M. a kol. (2018): Occurrence of microplastics in raw and treated drinking water. Science of the Total Environment 643, 1644–1651
- Kosuth M., Mason S. A., Wattenberg E. V. (2018): Anthropogenic contamination of tap water, beer, and sea salt. PLOS ONE
- Mason S. A. a kol. (2018): Synthetic polymer contamination in bottled water. Frontiers in Chemistry
- Qian N. a kol. (2024): Rapid single-particle chemical imaging of nanoplastics by SRS microscopy. PNAS
- Yu Z., Wang J.-J., Liu L.-Y., Li Z., Zeng E. Y. (2024): Drinking boiled tap water reduces human intake of nanoplastics and microplastics. Environmental Science & Technology Letters
- WHO (2019): Microplastics in drinking-water
- WHO (2022): Dietary and inhalation exposure to nano- and microplastic particles and potential implications for human health
- Hernandez L. M. a kol. (2019): Plastic teabags release billions of microparticles and nanoparticles into tea. Environmental Science & Technology
- Směrnice (EU) 2020/2184 o jakosti vody určené k lidské spotřebě
Voda z kohoutku, uložená ve skle
🟦 Chci malou skleněnou karafu na stůl
→ Karafa K1 Borosilicate, 1 l – 599 Kč
🟦 Chci velkou skleněnou konvici pro rodinu
→ Wessper D2 Borosilicate AquaMax, 3,0 l – 999 Kč
🟦 Konvici mám, chci filtry na celý rok
→ AquaMax 24 ks – 1 799 Kč (75 Kč za filtr)
P.S. Narazili jste na studii o mikroplastech, kterou bychom měli do článku doplnit? Pošlete nám odkaz na info@filtrydokonvice.cz. Článek budeme aktualizovat, jak budou přibývat data.
